KOLIKRÁT SEN SE STAL SKUTEČNOSTÍ
Kolikrát se se stal skutečností,
kolikrát den se stal hlubokou nocí
a na chvíli, na tu bezduchou chvíli
hodiny bít přestaly,
kde má člověk hledat ty prošlé vteřiny ?
Kolikrát sen se stal skutečností,
kolikrát hvězdy na noční obloze zazáří,
kolikrát se člověk zeptá, zda-li naň přijde stáří,
kolikrát se člověk ptá svého svědomí,
aby mu vteřina pomohla nabýt vědomí ?
Ptám-li se lidí, těch co chodí kolem mne
přitom smutné pohledy vidím,
kdy svitne naděje,
až ten svět prochodím ?
Kolikrát sen se stal skutečností,
hádej, hádej, hádej potřetí,
kolikrát poupě růže nerozkvete
a přec zavoní na tomhle světě ?
Kolikrát se může člověk poddat hříchu,
až tu lidí víra prostoupí,
na veliké lodi plujem dál, bez ostychu,
až nám slzy tváře orosí,
i ta píseň moře
na harfě zazní dříve.
Kolikrát smím se takto ptát ?