NEJVĚTŠÍ DAR JE ŽÍT (Diamonds and Rust) 4:39
hudba + text : Joan Baez
český text : Karel Vrba
původní zpěv : Joan Baez
Za dávným snem jdeš uličkou postranní
Ji od dětství ty znáš, je stále táž dlážděná
I ty lampy tu jsou.
Jsou svědectvím, že někdo kdys tu žil
V paměti her dětských máš a přátel, co s tebou jdou
Někde ve vzpomínkách jsou.
A z barev nevšedních šeď teď lemuje sloupoví
Čas vykousal rez nehezkou, starý kov užírá
Co bylo posvátné
Jak kroky tvé míří tam do těch míst
Kde vídals mámu svou,
Je dřevěný schod trouchnivý
Prach na něj teď usedá.
Ač připadáš si stár, dechberoucí závan ti říká
Čtyři křížky máš
A tak je máš taky brát
V duši své jsi stále mlád.
Nic neříkej, všechno má svůj pevný řád
I tvá pouť je jenom poznání
To, co teď v rukou zvážíš
To bohatstvím je víc.
Kolikrát zraněn jsi vstal a šel dál
Na pokraji svých sil.
Z propasti hluboké jsi žízeň pískem ukojil
Šel na sto tisíc mil.
V dálce se skrývá ten dům, o kterém víš
Že dveře jsou dokořán
Klíč od něj v srdci ty máš
Osud je ti dán v tvé knížce životní
A nad hlavou ti hvězdy září
Jedna z nich je ta tvá
A tou se nechej vést
Až dojdeš k tomu, čemu věříš víc
Pak s klidem sejmi tíhu z duše své
Odpusť i svým hříchům
A to je největší dar, žít jak se má.